V souladu se Smlouvou o fungování EU se Evropská unie zavázala podporovat v rámci svých mezinárodních vztahů rozmanitou evropskou kulturu. EU je smluvní stranou Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005, která je hlavním právním předpisem v této oblasti.

Od roku 2007 je podpora kultury jakožto zásadního prvku mezinárodních vztahů EU jedním ze tří hlavních cílů Evropského programu pro kulturu. Toto odhodlání bylo obnoveno v rámci Nové evropské agendy pro kulturu z roku 2018.

Vnější strategie EU pro kulturu

Komise za účelem vypracování účinné strategie pro kulturní vztahy

• provedla s podporou kulturních institutů a organizací rozsáhlé mapování a uskutečnila konzultace ve více než 54 zemích v rámci přípravné akce „Kultura ve vnějších vztazích EU“. To vedlo ke vzniku série zpráv o jednotlivých zemích, závěrečné zprávy a doporučení, jak rozvíjet strategický přístup ke kultuře na úrovni EU
• konzultovala s klíčovými zúčastněnými stranami přidanou hodnotu, možné cíle a zásady představující základ strategičtějšího přístupu ke kultuře ve vnějších vztazích Unie

To připravilo půdu pro zveřejnění společného sdělení „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“, které je základním kamenem mezinárodní spolupráce EU v oblasti kultury. Strategie sleduje tři hlavní cíle:

1. Uvolnění potenciálu kultury a kreativity pro udržitelný sociální a ekonomický rozvoj

Kultura je zdrojem inkluzivního růstu a nových pracovních příležitostí. Celosvětový obchod s kreativními produkty se v posledních letech i přes hospodářskou nejistotu nadále rozšiřuje.

2. Podpora míru a boj proti radikalizaci prostřednictvím mezikulturního dialogu

Mezikulturní dialog může budovat a podporovat porozumění v rámci společností i mezi nimi. Pomáhá poukazovat na hodnotu kulturní rozmanitosti a lidských práv.

3. Posílení spolupráce v oblasti kulturního dědictví

Kulturní dědictví je důležitým výrazem kulturní rozmanitosti a jako takové si zaslouží ochranu. EU může plnit významnou úlohu při ochraně kulturního dědictví po celém světě tím, že bude partnerským zemím poskytovat odbornou přípravu, napomáhat rozvoji jejich dovedností a předávat jim znalosti.

Klíčem k jejímu úspěchu je zapojení všech zúčastněných stran, které plní aktivní úlohu, do nové strategie. Zúčastněnými stranami jsou:

• vlády partnerských zemí
• místní kulturní organizace a občanská společnost
• Komise
• Evropská služba pro vnější činnost
• Evropský parlament
• ostatní orgány EU
• členské státy EU a jejich kulturní instituty 

Tímto rámcem se inspirovali různí aktéři a požadovali, aby byl ve vnějších vztazích EU ke kultuře zaujat strategický přístup:

• Členské státy EU přijaly závěry Rady o strategickém přístupu EU, závěry Rady o kultuře ve vnějších vztazích EU a závěry Rady o kulturní rozmanitosti a mezikulturním dialogu. Stávající pracovní plán Rady pro kulturu na období 2023–2026 zahrnuje mezinárodní kulturní vztahy jakožto jednu ze čtyř priorit.
• Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie označila kulturní diplomacii za novou oblast společné vnější činnosti. Role kultury jakožto důležité složky a aktivátoru byla uznána i v novém Evropském konsensu o rozvoji.
• Evropský parlament svým usnesením o kulturních dimenzích vnější činnosti EU a přípravnou akcí pro tuto oblast
• občanská společnost, zejména prostřednictvím iniciativy Více Evropy

Regionální spolupráce

EU podporuje kulturní spolupráci a politický dialog se zeměmi mimo EU prostřednictvím regionálních sdružení, mezinárodních organizací a individuálních vztahů s jednotlivými zeměmi.

Kandidátské a potenciální kandidátské země

Evropské kulturní a kreativní odvětví je podporováno v rámci programu EU Kreativní Evropa. Součástí programu Kreativní Evropa je dílčí program Kultura, jehož se účastní celý region.

Nástroj předvstupní pomoci podporuje partnery ze západního Balkánu v přípravě na přistoupení k EU a usnadňuje přeshraniční spolupráci kombinací dvoustranné a regionální podpory. Mezi příklady činností prováděných v rámci tohoto nástroje patří specializovaná Výzva k podávání návrhů projektů kulturní spolupráce s partnery ze západního Balkánu a společný boj proti nedovolenému obchodu s kulturními statky na západním Balkáně, které společně provádějí EU a UNESCO.

Nástroj pro technickou pomoc a výměnu informací a twinningový program

Interreg B, který podporuje nadnárodní spolupráci. Tři z jeho programů částečně zahrnují západní Balkán (ADRION, DANUBE a Balkán-Středomoří).

Země evropského sousedství

Kulturní spolupráce je součástí evropské politiky sousedství EU, která se vztahuje na tyto země: Alžírsko, Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Gruzie, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye, Moldavsko, Maroko, Palestina, Sýrie, Tunisko a Ukrajina.

Kulturní projekty jsou financovány v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství.  Tento nástroj zahrnuje dvoustranné, regionální a přeshraniční programy spolupráce, Nástroj pro technickou pomoc a výměnu informací a twinningový program.

Rozvoj spolupráce v rámci programu EU Kreativní Evropa 2014–20 umožnilo plné zapojení zemí, které splnily nezbytné podmínky. Členy programu se staly Arménie, Gruzie, Moldavsko, Tunisko a Ukrajina.

Jižní partnerství

Vztahy EU s tímto regionem se řídí Evropským konsensem o rozvoji, globální strategií EU a revidovanou evropskou politikou sousedství. Regionální strategický dokument pro jih na období 2014–2020 uvádí budování tohoto partnerství jako jeden ze svých cílů, přičemž klade zvláštní důraz na podporu občanské společnosti a na lepší příležitosti pro výměny a mezilidské kontakty a zaměřuje se obzvláště na mládež. Jednou z priorit regionálního víceletého orientačního programu pro jih je budování odolnosti a podpora stability, zahrnující oblast kultury a mládeže.

To vedlo k financování nového programu na podporu mládeže a kultury v jižním sousedství. Složka určená na podporu mládeže podporuje aktivní účast mladých lidí na budování inkluzivních a demokratických společností prostřednictvím projektu SAFIR. Kulturní složka podporuje kulturu jako faktor fungující ve prospěch zaměstnanosti, demokratizace, snášenlivosti a odolnosti v regionu. Před rokem 2018 provázel regionální program Med-Culture devět partnerských zemí jižního Středomoří vývojem a zdokonalováním kulturních politik a postupů souvisejících s kulturním odvětvím.

Východní partnerství

Východní partnerství EU poskytuje rámec pro kulturní spolupráci v rámci mnohostranné platformy 4 „Mezilidské kontakty“.

Cílem programu EU4Culture je posílit vazby mezi kulturou, hospodářským růstem a podporou mezikulturního dialogu a praxe.

Kulturní program pro východní partnerství podpořil úsilí partnerů o reformu kulturní politiky na vládní úrovni a pomohl zlepšit profesionalitu subjektů působících v kulturním a kreativním odvětví. Program kromě činností v oblasti budování kapacit podpořil řadu projektů se zaměřením na reformu kulturní politiky.

Rozvojové země

Cíle udržitelného rozvoje, které byly vytvořeny v rámci agendy OSN 2030, jsou zaměřeny na to, aby se udržitelný rozvoj stal realitou pro všechny.  Kultura přispívá k naplňování některých cílů udržitelného rozvoje. Tím, že je aktivátorem lidského rozvoje a tvoří jeho důležitou součást, může kultura přispívat k:

• hospodářskému růstu a vytváření pracovních příležitostí
• podpoře mezikulturního dialogu
• dodržování lidských práv a demokratických hodnot
• rozvoji aktivní občanské společnosti
• předcházení konfliktům
• sociálnímu začleňování

V souladu se svým konsensem o rozvoji zahrnula EU do většiny svých rozvojových prací činnosti v oblasti kultury. V rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 investovala Evropská unie do činností vedoucích k rozvíjení spolupráce v oblasti kulturního partnerství 300 milionů EUR, a to zejména prostřednictvím nástroje pro rozvojovou spolupráci, evropského nástroje sousedství, Evropského rozvojového fondu a programu Horizont 2020. 

Aktuální projekty se zaměřují na renovaci kulturního dědictví a cestovního ruchu, podporu pracovních příležitostí a rozvoj dovedností; podporu kulturního a kreativního odvětví a jejich správy v rámci socioekonomického rozvoje; mezikulturní dialog, svobodu projevu a kulturní práva na sociální soudržnost, toleranci, občanství, mír a stabilitu.

Financování pochází z programů jako nový kulturní program AKT-EU „Směrem k životaschopnému kulturnímu průmyslu“ (40 milionů eur), CREATIFI – iniciativa financování kreativního průmyslu (20 milionů eur), TransCultura, program pro spolupráci v oblasti kulturního dědictví v Karibiku (15 milionů eur) a dalších.

Na mezinárodním kolokviu „Kultura pro budoucnost“, které uspořádala Evropská komise ve dnech 16.–18. června 2019 v Bruselu, byl přijat „Manifest Kultura pro budoucnost – Vize kreativity, inovací a dialogu pro inkluzivní rozvoj“.

Strategičtí partneři

EU navíc uzavřela deset strategických partnerství s těmito státy: Brazílie, Kanada, Čína, Indie, Mexiko, Japonsko, Korejská republika (Jižní Korea), Rusko, Jižní Afrika a USA.

Jižní Korea

Protokol o kulturní spolupráci mezi EU a Jižní Koreou byl přijat v roce 2009 v rámci dohody o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou. Tento protokol stanoví rámec pro spolupráci obou stran s cílem usnadnit výměnu v oblasti kulturních činností, zboží a služeb, včetně audiovizuálního odvětví, a zlepšit podmínky, jimiž se tyto výměny řídí.

Na základě tohoto protokolu ustanovily EU a Jižní Korea Výbor pro kulturní spolupráci, který dohlíží na provádění protokolu. Výbor se schází jednou ročně střídavě v EU a Jižní Koreji a zaměřuje se na spolupráci v oblasti scénického umění (čestný host EU na přehlídce scénických umění v Soulu 2018), architektury (Cena pro mladé talenty v oblasti architektury), spolupráce mezi městy (Evropská hlavní města kultury), kulturního dědictví a audiovizuálního odvětví.

Čína

Spolupráce s Čínou v oblasti kultury byla organizována zejména v rámci dialogu na vysoké úrovni mezi lidmi. Poslední z těchto dialogů se uskutečnil se v roce 2017. Zahrnoval fórum o spolupráci mezi evropskými hlavními městy kultury a kulturními městy východní Asie, které vyšlo ze studie EU .

Mezi další iniciativy v rámci spolupráce s Čínou patří:

• projekt obchodu mezi EU a Čínou II, který prostřednictvím výměny osvědčených postupů podporoval politický dialog o kulturních a kreativních odvětvích
• Společné mapování kulturní a kreativní krajiny EU a Číny

Mezinárodní organizace

UNESCO

EU a všechny její členské státy jsou smluvními stranami Úmluvy UNESCO o rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005. Úmluva slouží jako rámec pro politiku vnějších vztahů EU v oblasti kultury a vztahuje se rovněž na obchodní a rozvojovou spolupráci.

EU a UNESCO vydaly společné prohlášení, v němž znovu potvrdily společné hodnoty, včetně respektu k lidské důstojnosti a právům, svobodě, demokracii, rovnosti, právnímu státu a především k právu na svobodu projevu. UNESCO bylo aktivním partnerem pro Evropský rok kulturního dědictví 2018 a v současné době realizuje několik projektů EU v oblasti kulturního dědictví.    

Rada Evropy

Rada Evropy je pro EU důležitým mezinárodním partnerem zejména v odvětví kulturního dědictví. Byla rovněž aktivním partnerem pro Evropský rok kulturního dědictví 2018. Probíhající společné projekty zahrnují projekt „The Faro Way: posílená účast na ochraně kulturního dědictví “, který podporuje zásady Rámcové úmluvy Rady Evropy o hodnotě kulturního dědictví pro společnost (Úmluva z Fara, 2005) a Dny evropského dědictví.

Kultura a obchod

Komise zajišťuje, aby byly kulturní aspekty zohledňovány v rámci všech mnohostranných a dvoustranných obchodních jednání EU a aby byly z těchto jednání vyloučeny audiovizuální služby.
Například v rámci Dohody o hospodářském partnerství mezi státy CARIFORA a EU přijala EU Protokol o kulturní spolupráci. Cílem tohoto protokolu je dále podporovat kulturní a audiovizuální výměny v rámci specifických rámců pro spolupráci v souladu s klíčovými ustanoveními Úmluvy UNESCO (článek 16 o preferenčním zacházení s umělci, kulturním vlastnictvím a službami z rozvojových zemí).
Kulturní a audiovizuální projekty se zeměmi mimo EU podporuje Evropská komise prostřednictvím svého programu Kreativní Evropa.

Průřezové iniciativy pro kulturní platformy a ocenění pod vedením EU

Činnosti v rámci přípravy Evropských kulturních prostor provádí národní instituty EU pro kulturu, jež mají za cíl je identifikovat inovativní modely spolupráce mezi evropskými a místními aktéry ve třetích zemích a podporovat kulturní projekty související s místními souvislostmi. Například projekt „Grid“ vznikl v USA ve spolupráci s Evropskou sítí národních kulturních institucí (EUNIC) Silicon Valley, delegace EU ve Washingtonu a několika partnerů. Projekt začleňuje umělecké myšlení do vývoje nových technologií a zahajuje konverzaci mezi umělci, technology a tvůrci politik z Evropy, Silicon Valley i odjinud. Městská kulturní laboratoř Afrika spojuje šest digitálních výrobních laboratoří v západní Africe s cílem společně plánovat kulturní akce, včetně rezidenčních pobytů umělců, živých akcí a výstav.

Byla vytvořena platforma EU pro kulturní diplomacii, která poskytuje poradenství v oblasti vnější kulturní politiky, usnadňuje vytváření sítí, realizuje akce se zúčastněnými stranami působícími v oblasti kultury a rozvíjí vzdělávací programy pro kulturní vedení. Na základě čtyřletých zkušeností s platformou pro kulturní diplomacii byla v dubnu 2020 spuštěna platforma pro kulturní vztahy s globální působností. Realizovalo ji konsorcium vedené Goethe-institutem společně s mezinárodní sítí pro moderní scénické umění, Sienskou univerzitou a Evropskou kulturní nadací.

Nadace Miese van der Rohe s podporou Kreativní Evropy uděluje Ceny pro mladé talenty v oblasti architektury a vítá účast některých asijských a latinskoamerických zemí. Cena je určena pro talenty z řad čerstvě promovaných architektů, urbanistů a krajinných architektů a usnadňuje jejich interakci s hlavními zúčastněnými stranami v rámci tohoto odvětví v Evropě.

Delegace a úřady EU jsou v neposlední řadě stěžejními partnery při budování spolupráce a partnerství se zúčastněnými stranami v oblasti kultury v zemích, v nichž sídlí.   Delegace EU mohou pomoci určit místní potřeby a příležitosti a zajistit, aby činnosti odpovídaly místním kulturním souvislostem, jakož i zapojit místní obyvatelstvo a současně sloužit strategickým cílům EU. Kulturní kontaktní místa při delegacích EU absolvují školení o kulturním rozměru rozvoje a vnějších vztazích s cílem lépe šířit osvědčené postupy. 

Budoucí nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci na období 2021–2027 bude hlavním finančním nástrojem EU, který přispěje k vymýcení chudoby a podpoře udržitelného rozvoje, prosperity, míru a stability a bude zahrnovat podporu kulturních a kreativních odvětví.

Program Kreativní Evropa, jediný program EU zaměřený výhradně na podporu kulturních a kreativních odvětví, bude v letech 2021–2027 do určité míry otevřen spolupráci se třetími zeměmi.