EU vyvíjí integrovaný přístup k udržitelnému zastavěnému prostředí, který se orientuje na člověka a v němž architektura hraje hlavní roli při navrhování budov, veřejného prostoru a městské krajiny, jež jsou přínosem pro kvalitu života občanů.
Jak je uvedeno v pracovním plánu Rady EU pro kulturu na období 2019–2022, architektura je zjevně průřezovou oblastí a měla by být podporována „jako [...] obor, který v zájmu obecného prospěchu usiluje o náležitou vyváženost mezi kulturními, sociálními, ekonomickými, environmentálními a technickými hledisky“.
Mnohé politiky EU (jako politiky v oblasti stavebnictví, energetické účinnosti, změny klimatu, výzkumu, soudržnosti…), včetně kulturní politiky a iniciativ uvedených níže, proto mohou přispět k vysoce kvalitnímu zastavěnému prostředí.
Evropa má více než půl milionu architektů
Podle studie Evropské rady architektů z roku 2018 se celkový počet architektů ve 28 členských státech EU a v Norsku, Srbsku a Švýcarsku odhaduje přibližně na 562 000. Struktura této profese je následující:
- 71 % vykonává činnost samostatně
- 25 % tvoří skupiny 2–5 osob
- 3 % tvoří skupiny 6–10 osob
Pokud jde o genderovou vyváženost, zdá se, že zde dochází k určitému posunu, protože 53 % architektů ve věku od 30 do 40 let tvoří ženy, ve srovnání s 32 % žen ve věku od 50 do 60 let.
Právní forma ukazuje poněkud odlišný stav. Podle posledních dvou studií Evropské rady architektů (z let 2016 a 2018):
- 50 až 60 % pracuje jako nezávislí architekti
- 7 až 10 % v rámci partnerství
- 20 až 30 % založilo společnost s ručením omezeným
Politický rámec EU: stručná časová osa
2001: Prvotní nástin politiky
Rada ve svém usnesení o kvalitě architektury ve městech a na venkově ze dne 12. února 2001 označila novou architekturu jako „dědictví zítřka“. Vyzvala členské státy, aby „podporovaly kvalitu architektury prostřednictvím příkladných politik veřejné výstavby“, mimo jiné také prostřednictvím strukturálních fondů.
2008: Přínos architektury pro udržitelný rozvoj
V dokumentu Závěry Rady o architektuře: přínos kultury pro udržitelný rozvoj z prosince 2008 Rada vyzvala k zohledňování přínosu architektury pro „prostředí pro kvalitní život“ a zvyšování povědomí o něm.
Výměna zkušeností v oblasti politik
Poslední Evropské fórum pro politiku v oblasti architektury umožnilo výměnu zkušeností v oblasti politik mezi členskými státy a v roce 2012 zveřejnilo průzkum evropských politik v oblasti architektury. V několika posledních letech je význam kvalitní architektury pro udržitelný rozvoj evropských společností stále více uznáván.
2018: Kultura výstavby (Baukultur) a tvorba cílů napříč politikami
Davoská deklarace „Směrem k vysoce kvalitní kultuře výstavby (Baukultur) pro Evropu“, kterou přijali evropští ministři kultury a zúčastněné strany (například Evropská rada architektů) v lednu 2018, zdůraznila ústřední úlohu kultury v zastavěném prostředí a vyzvala k integrovanému a kvalitnímu přístupu k prostředí formovanému člověkem (tj. kultura výstavby (Baukultur), která zahrnuje architekturu, kulturní dědictví, veřejný prostor, krajinu a infrastrukturu).
O této koncepci na úrovni EU nadále diskutují:
- evropští členové rady pro architekturu (neformální setkání zahájená v roce 2017 francouzským ministerstvem kultury za účelem výměny informací o vývoji politiky)
- účastníci evropských konferencí o politice v oblasti architektury pořádaných členskými státy, které předsedají EU
Odborné skupiny v oblasti architektury z členských států
V důsledku politické činnosti prováděné od roku 2018 uložil pracovní plán Rady pro kulturu na období 2019–2022 vytvoření skupiny otevřených metod koordinace (OMK) složené z odborníků z členských států zaměřené na vysoce kvalitní architekturu a zastavěné prostředí pro všechny.
Na činnosti této skupiny se podílí 35 odborníků z 22 členských států, včetně Švýcarska a Norska. První zasedání se konalo v únoru 2020.
5. října 2021 zveřejnila Evropská komise zprávu „Na cestě ke sdílené kultuře architektury – investice do vysoce kvalitního životního prostředí pro všechny“, v níž shromáždila závěry, ke kterým skupina odborníků dospěla.
Cílem zprávy je prokázat, že kritéria pro kvalitní životní prostor a design by neměla být pouze funkční, ekologická nebo ekonomická, ale měla by rovněž splňovat sociální, kulturní a psychologické potřeby, jakož i navozovat obecný pocit sounáležitosti. Na základě souboru případových studií zpráva doporučuje, jak zajistit vysokou kvalitu architektury a zastavěného prostředí.
Odborná skupina vytvořila synergie s dalšími příslušnými činnostmi EU, jako jsou iniciativy v rámci Zeleného dohody týkající se zastavěného prostředí, partnerství v rámci městské agendy pro kulturu a kulturní dědictví a projektu Horizont 2020 Urban Maestro.
- Další informace o zprávě Vysoce kvalitní architektura a zastavěné prostředí pro všechny
Podpora (kvalitní) architektury v rámci programu Kreativní Evropa
Ceny za vynikající práci v současné architektuře
S podporou programu Kreativní Evropa uděluje Evropská unie ve spolupráci s nadací Miese van der Rohe dvě ceny za vynikající úspěchy v architektuře:
1. Cena EU za současnou architekturu – Cena Miese van der Rohe
Od roku 2001 je cena EU za současnou architekturu – cena Miese van der Rohe hlavním nástrojem EU, který upozorňuje na kvalitní evropskou architekturu a propaguje ji. Jedná se o cenu udílenou jednou za dva roky, která vyzdvihuje vynikající architektonická díla postavená v různých částech Evropy. Kromě hlavní ceny (60 000 eur) zahrnuje také cenu pro začínající architekty (20 000 eur).
- Další informace o ceně Miese van der Rohe
2. Cena pro mladé talenty v oblasti architektury
Cena pro mladé talenty v oblasti architektury, jejíž udílení bylo zahájeno v roce 2016 a která doplňuje cenu EU za současnou architekturu, má za cíl ocenit nejlepší diplomové projekty evropských studentů architektury a pomoci jim přejít do pracovního prostředí. Oficiálními partnery Ceny pro mladé talenty v oblasti architektury jsou Evropská rada architektů, Evropská asociace pro vzdělávání v architektuře a La Biennale di Venezia.
S cílem podpořit dialog mezi mladými profesionálními architekty po celém světě byla v roce 2018 Cena pro mladé talenty v oblasti architektury otevřena dvěma asijským zemím a v roce 2020 třem zemím z Latinské Ameriky. V roce 2020 bylo také zahájeno udílení samostatné asijské varianty Ceny pro mladé talenty v oblasti architektury (pro Čínu, Indii, Japonsko a Jižní Koreu).
- Další informace o Ceně pro mladé talenty v oblasti architektury
Sítě a platformy
V rámci programu Kreativní Evropa podporuje Evropská unie / Evropská komise také následující síť a platformu:
Evropská rada architektů
Evropská rada architektů se skládá ze 43 členských organizací z 31 zemí Evropy: národních regulačních a profesních zastupitelských orgánů pro oblast architektury v členských státech EU, Srbsku, Švýcarsku a Norsku.
Jakožto evropská síť je podporována při provádění svých aktivit v rámci CONNECT ARCH (květen 2017 až duben 2021), jejichž cílem je posílit schopnost této profese čelit těmto současným a nadcházejícím výzvám: přeshraniční a nadnárodní mobilita, větší konkurence ze strany zemí mimo EU, přizpůsobování se digitálním technologiím, získávání nových dovedností a kompetencí.
Evropská rada architektů se rovněž účastní odborné skupiny Komise pro kulturní dědictví a přispívá k činnosti skupiny OMK pro vysoce kvalitní architekturu. Na mezinárodní scéně se podílí na jednání o dohodě o vzájemném uznávání se třetími zeměmi, jako je Kanada a Jižní Korea.
Platforma pro architekturu LINA
LINA (z anglického Learning, Interacting and Networking in Architecture – Učení, interakce a tvorba sítí v oblasti architektury) je platforma, kterou v roce 2021 iniciovaly instituce a organizace, které stojí za Platformou pro architekturu budoucnosti. Cílem platformy LINA je podporovat začínající architekty a zároveň mobilizovat úsilí o vytvoření udržitelného životního prostředí v rámci této profese.
Platforma usiluje o architektonická řešení environmentálních výzev a podporuje a šíří nápady, které pomáhají realizovat Zelenou dohodu pro Evropu. Prostřednictvím výzkumu, workshopů, výstav, konferencí a vydavatelských projektů platforma ztělesňuje étos Nového evropského Bauhausu, a zasazuje se tak o rozvoj udržitelné architektury.
LINA sdružuje 28 organizací z 23 středomořských zemí, mezi něž patří několik evropských bienále, trienále a festivalů, muzeí, výzkumných sítí a laboratoří, vydavatelství a univerzit. Iniciativu koordinuje Fakulta architektury Univerzity v Lublani.
Projekty spolupráce
Za zmínku stojí tyto projekty spolupráce v oblasti kultury:
Města pro lidi: Výzva na úrovni měst (2014–2018)
Projekt, který využívá design jako kreativní a udržitelný nástroj pro inovace ve vztahu k lidem v městském prostoru, vedený Cité du design ve francouzském Saint-Étienne.
Tato platforma se společně s navazujícím projektem „SMOTIES – Kreativní práce s malými a odlehlými místy“ od roku 2020 zaměří na deset malých a odlehlých evropských míst, které mají sloužit jako depozitáře ohrožené hmotné a nehmotné kultury.
Architektonické bienále Tbilisi (2018 a 2020)
Architektonické bienále Tbilisi bylo vytvořeno v roce 2018 pod vedením gruzínské organizace 42 Gradusi. První ročník byl zaměřen na neformální povahu zastavěných a obytných prostor obydlených sídel v Tbilisi i jinde. Pod názvem „Budovy nestačí“ bylo Architektonické bienále Tbilisi zaměřeno na studium transformačních procesů a znovuobjevovaných životních schémat obyvatel města: k přeměně budov dochází, protože se mění životy těch, kteří v nich přebývají.
Co lze očekávat v rámci programu Kreativní Evropa (2021–2027)
Návrh programu Kreativní Evropa (2021-2027) Evropské komise zahrnuje odvětvovou podporu pro architekturu. Navrhovaná opatření by se měla zaměřit na budování kapacit, zvyšování povědomí a přístup na trhy.
-
2024
The Architects’ Council of Europe's study Architecture Policies in Europe, supported by Creative Europe, offers an updated overview of the actors, policies, tools, and initiatives promoting high-quality architecture and Baukultur in Europe.
It details the origins and spread of architectural policies, key institutional actors, policy approaches, and examples of initiatives enhancing design quality.
-
2023
Five years after the adoption of the Davos Declaration, a second Conference of European Ministers of Culture under the title “Common Good – Shared Responsibility” took place.
Ministers discussed with representatives of the private sector how to achieve together high-quality Baukultur for Europe. As an outcome, the Davos Baukultur Alliance united Baukultur actors from the public and private sectors and civil society.
-
2021
The Report Towards a shared culture of architecture – Investing in a high-quality living environment for everyone recommends ensuring high-quality architecture and built environment.
The report is the outcome of a Member State expert group, who proposes key criteria to assess the quality of places as well as policy recommendations to create a shared culture of architecture report-provides-recommendations-to-ensure-high-quality-architecture-and-built-environment.
The group was formed under the Council Work Plan for Culture 2019-2022.
-
2018
The European Ministers of Culture and stakeholders adopted the Davos Declaration “Towards a High-quality Baukultur for Europe” in January 2018. It highlighted the central role of culture in the built environment and called for an integrated and quality-based approach to the environment shaped by man.
The concept of Baukultur includes architecture, heritage, public space, landscape and infrastructure.
-
2017
The French Ministry of Culture organised an informal meeting of the European Directors of Architecture (EDAP) in 2017 to the discuss the concept of Baukultur and to exchange good practices among the EDAP.
Since then, EDAP gather under each Presidency of the Council of the European Union.
-
2012
The European Forum for Architectural Policies (EFAP), an international network devoted to foster and promote architecture and architectural policies in Europe, allowed for policy exchange among EU countries and published a Survey on Architectural Policies in Europe in 2012.
-
2008
The Council conclusions on architecture: culture's contribution to sustainable development in December 2008 called for the mainstreaming and awareness-raising of architecture’s contribution to a “high-quality living environment”.
In the same document, the Council calls on EU countries to “make allowance for architecture and its specific features, in particular its cultural aspects, in all relevant policies, especially in research, economic and social cohesion, sustainable development and education policies”.
-
2007
In May, European ministers responsible for urban development approved the Leipzig Charter of Sustainable European Cities, which mentions the important role that quality of public spaces, man-made landscapes and architecture play in the living conditions of urban populations.
-
2001
The Council Resolution on architectural quality in urban and rural environments of 12 February 2001 flagged new architecture as 'the heritage of tomorrow'.
It encouraged EU countries to promote architectural quality by means of exemplary public building policies, including through the Structural Funds.
-
1985
The EU Directive on the Mutual recognition of diplomas, certificates and other evidence of formal qualifications in architecture, approved in 1985 was the first official document on architectural policy at European level.
Creative Europe support to architecture
The Creative Europe programme supports architecture through its different actions:
- EU Prize for Contemporary Architecture
- Creative Europe Networks and Creative Europe Platforms
- European Cooperation Projects
- Sectorial support
EU Prize for Contemporary Architecture
The European Union organises the EU Prize for Contemporary Architecture - Mies van der Rohe Award (EUmies Awards) to recognise excellence in built works of architecture in Europe (Architecture and Emerging) and final diploma works by recently graduated architects (Young Talent), supported through the Creative Europe programme:
Networks and platforms
The Creative Europe programme supports the following networks and platforms in the architecture sector:
European Cooperation projects
These are the European cooperation projects, that Creative Europe supports between 2021 and 2027, that are worth highlighting:
Sectorial support for architecture
The Creative Europe programme provides sectoral support to architecture and heritage for a quality built environment on top of the actions mentioned above, to address common difficulties the sector encounters.
This support includes capacity-building, promotion of Baukultur, peer learning and audience engagement in order to disseminate high-quality principles in contemporary architecture.